Meteorologická zima skončí za 9 dnů, přitom jsme pravou zimu vůbec nezažili
Letošní zima je mimořádně teplá. Za celý prosinec, leden i únor jsme nezažili jediný vpád arktické vzduchové hmoty, která by přinesla celodenní mrazy i do nížin. V nížinách se tak ledové dny objevily jen během výrazných inverzí, kdy k nám paradoxně proudil teplý vzduch z jihu. Díky tomu většina srážek v nižších polohách spadla ve formě deště a na řadě stanic se nevyskytla ani sněhová pokrývka, která by vydržela déle než pár hodin.
Situace, kdy by k nám za celou meteorologickou zimu nepronikl ani jednou arktický vzduch, je mimořádná. Letošní zima průměrnou teplotou sice zřejmě nepřekoná tu nejteplejší z přelomu let 2006/2007, ale většinou překonává tu druhou nejteplejší v historii měření z přelomu let 2015/2016. V obou těchto zimách se ovšem vyskytlo alespoň několikadenní období celodenních mrazů se sněhem na celém území. Například na konci ledna 2007 leželo v Praze i přes 20 cm sněhu. Naopak v polovině ledna 2016 teploty i v nížinách klesly k -15 °C. Naproti tomu letos jsme nezažili pravou zimu na celém území ani v jednom dni.
Příčinu teplé zimy můžeme najít ve velmi výrazném polárním víru, což jsme popisovali v článku Současnou teplou zimu způsobil mohutný polární vír.... Ten i nadále zůstává výrazný, což ukazuje níže uvedené video (zachycuje jeho vývoj v těchto dnech).
Vývoj polárního víru od 15. do 25. února
Meteorologická zima u nás skončí 29. února, tedy za 9 dní. Prvního března potom nastane meteorologické jaro. Po zbytek února nás nadále čeká nadprůměrně teplé počasí. Hned o víkendu budou teploty opět přesahovat 10 °C. Zima sice ještě může přijít v březnu, ale je to nepravděpodobné. Modely očekávají i teplotně nadprůměrný březen a polární vír zůstává nadále velmi silný, což dále snižuje pravděpodobnost vpádu arktického vzduchu do Evropy. I tak lze ovšem očekávat přechodná ochlazení a sníh ještě může napadnout i v nížinách, i když rychle roztaje. O pravou zimu s celodenními mrazy ovšem již zřejmě nepůjde.
Prvního března začne meteorologické jaro. S kvetoucí přírodou se letos ovšem můžeme setkat víceméně po celou zimu.
Situace, kdy by k nám za celou meteorologickou zimu nepronikl ani jednou arktický vzduch, je mimořádná. Letošní zima průměrnou teplotou sice zřejmě nepřekoná tu nejteplejší z přelomu let 2006/2007, ale většinou překonává tu druhou nejteplejší v historii měření z přelomu let 2015/2016. V obou těchto zimách se ovšem vyskytlo alespoň několikadenní období celodenních mrazů se sněhem na celém území. Například na konci ledna 2007 leželo v Praze i přes 20 cm sněhu. Naopak v polovině ledna 2016 teploty i v nížinách klesly k -15 °C. Naproti tomu letos jsme nezažili pravou zimu na celém území ani v jednom dni.
Příčinu teplé zimy můžeme najít ve velmi výrazném polárním víru, což jsme popisovali v článku Současnou teplou zimu způsobil mohutný polární vír.... Ten i nadále zůstává výrazný, což ukazuje níže uvedené video (zachycuje jeho vývoj v těchto dnech).
Vývoj polárního víru od 15. do 25. února
Meteorologická zima u nás skončí 29. února, tedy za 9 dní. Prvního března potom nastane meteorologické jaro. Po zbytek února nás nadále čeká nadprůměrně teplé počasí. Hned o víkendu budou teploty opět přesahovat 10 °C. Zima sice ještě může přijít v březnu, ale je to nepravděpodobné. Modely očekávají i teplotně nadprůměrný březen a polární vír zůstává nadále velmi silný, což dále snižuje pravděpodobnost vpádu arktického vzduchu do Evropy. I tak lze ovšem očekávat přechodná ochlazení a sníh ještě může napadnout i v nížinách, i když rychle roztaje. O pravou zimu s celodenními mrazy ovšem již zřejmě nepůjde.
Prvního března začne meteorologické jaro. S kvetoucí přírodou se letos ovšem můžeme setkat víceméně po celou zimu.
